 |
Úvodník
|
|
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
představíme Vám nové číslo časopisu PLYN zaměřené na problematiku protikorozní ochrany. V aktualitách se dále dozvíte, že Evropská komise byla vyzvána ze strany zástupců evropských plynárenských společností k podpoře přidávání vodíku do plynárenských soustav nebo že už je to rok, co začal českými plynovody proudit zelený biometan. Věnovat se budeme rovněž HyNet North West, prvnímu CCS projektu, který získal ve Spojeném království další finanční podporu. Řeč bude také o emisích metanu a nezapomeneme Vás ani pozvat na dubnové školení k legislativním a strategickým výhledům plynárenství. Legislativa prostřednictvím tiskové zprávy MD informuje o nárůstu plynových vozidel a elektromobilů v roce 2020, MPO zveřejnilo aktuální seznam veřejných čerpacích stanic pohonných hmot. Technická normalizace komentuje proces přípravy Změny 1 TPG 700 03 vztahující se k ochranným a bezpečnostním pásmům. Ať i dnes najdete, co Vás zajímá!
|
 |
Aktuality
|
|
| 24. 03. 2021 |
|
|
|
|
První číslo letošního roku nabízí zajímavé porovnání korozní situace ocelových plynovodů v časovém horizontu 10 let, informuje o zkušenostech s projektovou přípravou, výstavbou a následným provozem stanic katodické ochrany složitých konstrukcí nebo o zpracování dat z oblasti protikorozní ochrany (PKO) do SW systémů provozovatele. Pozornost je samozřejmě také věnována izolačním materiálům a technologiím. Ohlédnutí za historií PKO zprostředkuje rozhovor se špičkovým odborníkem panem Ing. Pavlem Veletou. Nechybí ani informace o činnosti odborného výboru Protikorozní ochrana při ČPS nebo o změnách dotčených technických pravidel.
Více zde
|
| 24. 03. 2021 |
|
|
|
Evropská komise byla vyzvána ze strany zástupců evropských plynárenských společností k podpoře přimíchávání vodíku do plynárenské soustavy.
V otevřeném dopise adresovaném evropským komisařům se upozorňuje nejen na nutnost podpory budování nových soustav, které by zásobovaly čistým vodíkem, ale i přimíchávání vodíku tam, kde samostatné vodíkové soustavy prozatím být vybudovány nemohou. Přimíchávání vodíku není v současnosti legislativou jednoznačně podporováno.
Více zde
|
| 22. 03. 2021 |
|
|
|
|
Vývoj v energetice ukazuje, že větší využití biometanu bude nutné pro splnění emisních cílů EU, ke kterým se Česká republika zavázala. Jako první v tuzemsku vtláčí do své plynárenské sítě biometan největší domácí distributor zemního plynu, společnost GasNet. Za první rok to bylo 718 tisíc m3 biometanu, což by pokrylo spotřebu jedné menší obce se stovkami obyvatel. Biometan by do roku 2030 mohl nahradit až 10 % tuzemské spotřeby pro potřeby vytápění i silniční dopravy. Tento moderní obnovitelný zdroj energie vyrábí bioplynová stanice EFG Rapotín BPS na severní Moravě.
Více zde
|
| 20. 03. 2021 |
|
|
|
Dovolujeme si Vás pozvat na školení ČPS, které se bude věnovat strategii a legislativě v plynárenství. V rámci strategických témat se zaměříme na evropskou úroveň a aktuální témata. Prvním z nich bude představení taxonomie zelených financí. V přednášce se dozvíte, jaký dopad bude mít taxonomie na plynárenství. Dále se budeme věnovat tématu plynové mobility, jak ji ovlivňuje evropská klimaticko-energetická politika. Posledním evropským tématem se bude zabývat přednáška, ve které Vám představíme dotační možnosti pro plynárenský sektor v kontextu dekarbonizačních cílů Evropské unie.
V části týkající se legislativy Vám blíže představíme dva zásadní zákony, a to připravovaný nový energetický zákon a novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. U obou zákonů se přednášející zaměří na jejich přiblížení z pohledu plynárenství a možných dopadů na tento sektor.
Těšíme se na Vás koncem dubna!
Více zde
|
| 19. 03. 2021 |
|
|
|
Předpokládá se, že současné politiky týkající se emisí skleníkových plynů, jiných než CO2, sníží emise metanu na úrovni EU do roku 2030 o 29 % ve srovnání s rokem 2005. Zvýšení úrovně ambicí na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na nejméně 55 % ve srovnání s rokem 1990 by vyžadovalo také urychlené úsilí v boji s emisemi metanu, přičemž projekce naznačují, že je třeba zvýšit úroveň snížení emisí metanu na 35 % až 37 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005. V EU pochází 53 % antropogenních emisí metanu ze zemědělství, 26 % z odpadu a 19 % z energie. Podle současných odhadů tvoří 54 % emisí metanu v energetickém sektoru fugitivní emise z ropného a plynárenského sektoru.
Více zde
O snižování emisí metanu se na půdě EK intenzivně jedná, svůj názor k této problematice nedávno vyjádřil také Marcogaz s GIE a ENTSOG ve společném
stanovisku.
|
| 20. 03. 2021 |
První CCS projekt ve Spojeném království získal další finanční podporu
|
|
Zpravodajský portál Energy Live News informoval, že projekt HyNet North West získal další finanční podporu, a to ve výši 72 milionů liber. Budoucí výroba bude produkovat vodík ze zemního plynu. S projektem se zároveň bude vytvářet i nové potrubí pro transport vodíku. Projekt HyNet North West je vyvíjen mnoha společnostmi, které v severozápadní oblasti země působí. Jedná se například o společnosti Eni, Essar, Hanson, Cadent či University of Chester. Předpokládá se, že CCS projekt sníží emise CO2 o 10 milionů tun ročně do roku 2030, což je ekvivalentem odstranění čtyř milionů aut ze silnic. Projekt by měl být provozuschopný v roce 2025.
|
|
 |
Legislativa
|
|
EU
|
|
Podíly největších výrobců/dovozců na evropském trhu s energiemi klesají.
Více zde
|
ČR
|
|
MD
|
|
Nová elektro a plynová vozidla v ČR: Rok 2020 znamenal velký nárůst.
Více zde
|
|
MPO
|
|
Seznam veřejných čerpacích stanic pohonných hmot – stav k 17. 3. 2021.
Více zde
|
|
MŽP
|
|
Ministři EU jednali o zelené obnově po krizi.
Více zde
|
|
 |
Technická normalizace
|
|
Změna 1 TPG 700 03
|
Dne 18. 2. 2021 proběhlo jednání organizované technickým odborem ČPS za účelem upřesnění obsahu Změny 1 TPG 700 03 „Podmínky pro provádění pracovních činností a umísťování staveb v ochranných pásmech plynárenských zařízení a pro umísťování staveb v bezpečnostních pásmech plynových zařízení”, na kterém byly dohodnuty následující úpravy:
- čl. 3.2 – bude upřesněn text poznámky týkající se ochranných pásem technologických objektů (trasových uzávěrů, plynárenských zařízení umístěných ve stavebních objektech bez oplocení apod.),
- čl. 3.3 – bude upřesněn text poznámky týkající se stanovení bezpečnostních pásem technologických objektů, u kterých není uveden jejich způsob měření v energetickém zákonu a budou upřesněny definice jednotlivých typů staveb,
- čl. 5.2.3 – text článku bude doplněn o způsob posouzení umísťování objektů, v nichž se vyskytují ekologicky velmi významná množství radioaktivních, toxických a obdobných nebezpečných materiálů, u kterých se dá předpokládat vznik domino efektu při havárii plynovodu (jaderná zařízení, objekty určené k výrobě nebo skladování radionuklidů, velké chemické továrny apod.) a dále těžebních prostorů, lomů, fotovoltaických elektráren v blízkosti plynovodů a přípojek,
- čl. 7.7.2 – text článku bude doplněn o stanovení bezpečnostního pásma v případě nahrazení potrubí stávajícího plynovodu novým potrubím vedeném ve stejné trase,
- Příloha 3 – do přílohy bude doplněna poznámka, že provozovatel plynového zařízení může stanovit odstup stavby od plynovodu vyšší než je uveden v tabulce, s ohledem na konkrétní typ stavby, např. plynovod v blízkosti hráze, svahu nebo z jiných objektivních důvodů.
Více informací podá pan Jiří Rubek,
jiri.rubek@cgoa.cz.
|
|
|
|
