 |
Úvodník
|
|
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
upozorníme Vás na nové číslo časopisu PLYN věnované problematice vodíku, které v těchto dnech vychází. Aktuality Newsletteru se rovněž zaměří na ožehavou kauzu dostavby plynovodu Nord Stream 2 a nabídnou několik různých úhlů pohledu. Dále se v legislativě dozvíte, že Evropská komise navrhuje na základě dopadové studie a veřejných konzultací navýšení cíle snížení emisí EU o 55 % do roku 2030. Technická normalizace přináší novinku z oblasti ochrany proti korozi, konkrétně informuje o předpokladu zavedení ČSN EN 12954 „Obecné zásady katodické ochrany pozemních kovových zařízení uložených v půdě nebo ve vodě“ překladem do soustavy ČSN do konce letošního roku. Ať se Vám čtení líbí!
|
 |
Aktuality
|
|
| 17. 09. 2020 |
|
|
|
|
PLYN 3/2020 věnovaný problematice vodíku, která začíná být v oblasti energetiky více než aktuální, právě vychází. Kromě čtyř odborných článků nabídne také zajímavý rozhovor s Karin Stehlík, výkonnou ředitelkou České vodíkové technologické platformy (HYTEP). Německo i Evropská komise již představily své vodíkové strategie, jejichž prioritou je rozvoj výroby a využití zeleného vodíku, který se zdá být pro dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 klíčový. Plynárenství bude muset být bezesporu připraveno reagovat na nové výzvy. Jak se bude vodík chovat v plynárenských soustavách, jaký vliv bude mít směs zemního plynu s vodíkem na provoz plynových spotřebičů, potažmo jak zasáhne armatury nebo ovlivní čistou mobilitu, nejen o tom jsou příspěvky zařazené v tomto vydání.
Více o obsahu PLYN 3/2020
zde. Určitě do něj nahlédněte!
|
| 16. 09. 2020 |
Brusel tlačí na zpřísnění zelené politiky
|
|
Členské státy EU by se podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové měly stát světovým lídrem v boji proti klimatické krizi. Oznámila proto přísnější snížení emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry. S tím ale Česko zásadně nesouhlasí. „Rozumíme ekologickým ambicím EU, ale je to nereálné," říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Von der Leyenová ve středu oznámila návrh, podle kterého by se do roku 2030 snížily emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Původní závazek, kterým se nyní řídí také Česko, byl přitom 40 %.
|
| 13. 09. 2020 |
Francie nastiňuje svou vodíkovou strategii
|
|
Francie plánuje podpořit dekarbonizovanou výrobu vodíku sedmi miliardami eur do konce roku 2030. Do roku 2030 si pak za svůj cíl stanovila vybudování elektrolyzérů o výkonu 6,5 GW. Strategie míří k úspoře až 6 miliónů tun CO2 ročně do roku 2030, přičemž hlavní roli má hrát těžká doprava (silniční, železniční, lodní). V prvním kroku se francouzská vláda zavázala vyčlenit 2 mld. eur během následujících dvou let na nastartování vodíkové ekonomiky ze svého balíčku na obnovu ekonomiky po COVID-19. Aktuálně již jsou v chodu dva regionální pilotní projekty.
|
| 16. 09. 2020 |
Rakouský prezident odmítl spojitost mezi kauzou Navalnyj a Nord Stream 2
|
|
Rakouský prezident Alexander van der Bellen uvedl, že „otrava" vůdce ruské opozice Alexeje Navalného a výstavba plynovodu Nord Stream 2 by neměly být spojovány. Podle webu „Evropejskaja Pravda" vyjádřil rakouský politik svůj názor na společné tiskové konferenci s prezidentem Ukrajiny Vladimirem Zelenským ve Vídni. „Samozřejmě, atentát na pana Navalného nemůže projít bez povšimnutí. Evropská společnost bude reagovat a debatovat. Ale já osobně, zdůrazňuji, osobně nevidím žádnou spojitost mezi Nord Stream 2 a otravou Navalného," uvedl autoritativně rakouský prezident. Podle jeho názoru je Nord Stream 2 komerčním projektem, který má nicméně politický aspekt. Van der Bellen také připomněl, že Gazprom je spolehlivým dodavatelem a do Rakouska dodává plyn již více než půl století. „Chápeme citlivost tohoto problému, ale jedná se o obchodní problém mezi partnery, kteří spolupracují po celá desetiletí. A tento typ problému se řeší v Evropě, ne ve Washingtonu," dodal rakouský prezident.
|
| 16. 09. 2020 |
Německo pro záchranu Nord Stream 2 údajně nabídlo miliardu eur na LNG terminály
|
|
Německo nabídlo, že miliardou eur zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný zemní plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo tak, že Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom napsal týdeník Die Zeit. Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Spojené státy a mnoho evropských zemí se proti plynovodu Nord Stream 2 staví proto, že podle nich zvýší závislost Evropy na ruském plynu.
|
| 11. 09. 2020 |
Polsko vyzývá Německo k zastavení prací na Nord Stream 2 a nabízí přístup k plynu z Norska
|
|
Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream 2, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře. Podmořský plynovod Nord Stream 2 vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Polsko je mimo jiné ochotno, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m3 zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGNiG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m3/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream 2 má být 55 miliard m3/rok.
|
| 16. 09. 2020 |
Biometan se uplatní hlavně v dopravě
|
|
Podle nové studie Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropské bioplynové asociace (EBA) nahradí biometan v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se díky tomu sníží o 55 %. Dalšími efekty nahrazení zemního plynu biometanem bude podle studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě vznik až jednoho milionu nových pracovních míst a roční úspora při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun, tedy 4,5 miliardy eur. Využití biometanu v dopravě je jedním ze stěžejních pilířů její dekarbonizace.
|
|
 |
Legislativa
|
|
EU
|
|
Evropská komise navrhuje na základě dopadové studie a veřejných konzultací navýšení cíle snížení emisí EU o 55 % do roku 2030.
Více zde
|
|
Energie EU v číslech: klíčová energetická data EU v kostce.
Více zde
|
|
Právní předpisy EU v oblasti klimatu: EU poslanci chtějí do roku 2030 zvýšit cíl snížení emisí na 60 % do roku 2030.
Více zde
|
ČR
|
|
MPO
|
|
Ve státním programu na podporu úspor energie byly zveřejněny nové výzvy.
Více zde
|
|
 |
Technická normalizace
|
|
Překlad ČSN EN 12954
|
|
Dne 3. 9. 2020 byl předán tajemníkovi TNK 32 „Ochrana proti korozi“ při České agentuře pro standardizaci (ČAS) konečný návrh překladu ČSN EN 12954 „Obecné zásady katodické ochrany pozemních kovových zařízení uložených v půdě nebo ve vodě“ a tím byla ukončena 6. etapa normalizačního úkolu převzetí této normy překladem. ČAS konečný návrh překladu ČSN EN 12954 přijala a zpracovala jej do finální podoby. V současné době probíhají autorské korektury. Práce na normalizačním úkolu postupovaly v souladu s časovým plánem a v připomínkovém řízení došlo ke konsenzu všech zúčastněných stran. Předpoklad zavedení ČSN EN 12954 překladem do soustavy ČSN je do konce letošního roku.
|
|
|
|
