NEWSLETTER

Úvodník

Aktuality

Oblíbený kurz OTKS se vrací!

Plynárenství v kontextu doby – diskuzní setkání s europoslanci v Bruselu

Diskuse se zástupci v Bruselu 17. května konfrontovala názory českého a slovenského plynárenství na bezprostřední výzvy, možná řešení a jejich důsledky. Společným zájmem je postupné snížení závislosti na dovozu ruského plynu prostřednictvím diverzifikace zdrojů, posílení energetické bezpečnosti v kontextu návrhů obsažených v iniciativě RePowerEU (včetně naplňování podzemních zásobníků) i budoucnost plynárenství s obnovitelnými plyny. v tomto kontextu zástupci ČPS sdíleli s europoslanci postoje českého plynárenství k jednotlivým opatřením navrženým v plynárenském balíčku, jehož projednávání se bude v následujících měsících pod taktovkou českého předsednictví odehrávat na půdě rady i Evropského parlamentu. Zúčastnili se jí Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, Richard Kvasňovský, výkonný ředitel Slovenského plynárenského a naftového svazu a Maria Malová, ambasadorka EU za podpory CZ in EU a za české společnosti Michal Slabý, ředitel pro strategii NET4GAS a Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie. Děkujeme za tuto příležitost! 

Pokud ještě nejste členy Českého plynárenského svazu a máte-li zájem dozvědět se o jeho aktivitách více, věnujte pozornost informaci zde.

Plán REPowerEU

Evropská komise dne 18. května představila „REPowerEU Plan“. Tímto sdělením a akčním plánem Komise reaguje na nutnost naléhavého řešení nedostatečné spolehlivosti dodávek energie z Ruské federace a navazuje na sdělení REPowerEU z 8. 3. 2022. Představený plán REPowerEU předkládá soubor dodatečných opatření, které lze seskupit do následujících čtyř oblastí:

• úspora energie;
• diverzifikace dodávek;
• rychlá náhrada fosilních paliv urychlením přechodu Evropy k čistým zdrojům energie;
• tzv. chytrá kombinace investic a reforem.

Konkrétní opatření spadající do výše zmíněných oblastí strukturálně promění energetický systém Evropské unie. Více zde

• Plán REPowerEU je postaven na implementaci legislativních návrhů, spadajících pod klimaticko-energetických balíček Fit for 55, předložených v loňském roce, aniž by měnil ambici dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů ve výši alespoň o 55 % do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050 v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.
• Plán REPowerEU nemůže fungovat bez rychlé implementace všech legislativních návrhů Fit for 55 a vyšších cílů pro obnovitelné zdroje energie [v rámci RED III] a energetickou účinnost [EED]. v této nové realitě se bude spotřeba plynu v EU snižovat rychlejším tempem, což omezí roli plynu jako přechodného paliva.
• Odklon od fosilních paliv z Ruské federace si však vyžádá také cílené investice do plynárenské infrastruktury s cílem zajištění bezpečnosti dodávek, spolu s rozsáhlými investicemi do elektrizační soustavy a celoevropské vodíkové páteře [European Hydrogen Backbone]. Souběžně s tím mohou být některé ze stávajících uhelných zdrojů využívány déle, než se původně očekávalo, přičemž svou roli sehraje také jaderná energie a domácí zdroje plynu. Více zde

MPO připravuje založení státního obchodníka s energiemi, má zvýšit bezpečnost

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem státního obchodníka je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i zvýšení vlivu státu na zásoby plynu v ČR. Státní obchodník s energiemi bude mít možnost jednat o plynu přímo s evropskými dodavateli plynu, ČR by tak díky tomu mohla plyn nakupovat za nižší ceny. Státní obchodník má nakupovat plyn pro potřebu státu.

Stát například již nakoupil na pokyn vlády také poprvé plyn pro státní hmotné rezervy. Správa koupila do zásob 2,4 terawatthodin (TWh) plynu za 8,5 miliardy korun. Plyn v hmotných rezervách slouží podle ministra Síkely pouze pro účely, o kterých rozhodne stát. Do budoucna se tato zásoba podle něj stane základem některých dalších opatření, které ČR přijme nejen pro zvýšení energetické bezpečnosti, ale i pro ulehčení života domácnostem.

Ministerstvo připravuje na červenec vyhlášení výzvy na podporu energetických úspor v podnicích, připraveno má až deset miliard korun. MPO vyhlásilo také výzvu na modernizaci teplárenských sítí, kde chce rozdělit až 1,6 miliardy korun.

ČEZ chce u Mělníka postavit největší plynovou elektrárnu v Česku

ČEZ předkládá úředníkům k posouzení záměr na stavbu hned tří paroplynových zdrojů nedaleko středočeského Mělníka. Nahradit mají dožívající uhelné bloky, po kterých převezmou i výrobu tepla pro Prahu. Záměr je zatím v raném stadiu posouzení dopadu na životní prostředí (proces EIA), který bude v kompetenci úředníků ministerstva životního prostředí. Jedná se o první ze série povolovacích řízení, naváže na něj územní a stavební řízení. Jen samotná příprava dokumentace pro řízení EIA zabrala devět měsíců. Ostatně, nepočítáme-li nový jaderný zdroj v Dukovanech, tak se jedná o jeden z největších energetických projektů v Česku.

Podle předloženého záměru mají v areálu Elektrárny Mělník vyrůst tři paroplynové elektrárny s plánovaným spuštěním v letech 2026, 2029 a 2030. Tři nové energetické zdroje mají mít v součtu elektrický výkon okolo 1000 megawattů. Vedle výroby elektřiny budou produkovat také teplo pro východní polovinu Prahy, Mělník a Neratovice. Doplní je záložní plynová kotelna o výkonu 140 MWt a zřejmě také chystaný zdroj na energetické využití odpadu. Spotřeba zemního plynu bude ohromná, zhruba 1,35 miliardy metrů krychlových ročně. To odpovídá zvýšení spotřeby plynu v Česku o zhruba 15 procent.

ČEZ věří, že v době spuštění nové elektrárny už nebude dostupnost ani cena plynu představovat problém. „Jde o zdroje, které zde budou postupně zprovozněny nejdříve v období let 2026 až 2030. v té době bude situace na trzích s plynem zcela jiná než nyní. Předpokládáme, že ve středním a dlouhodobém horizontu plyn bude dostupný, a to nejen realizací dodávek LNG, ale i zajištěním nových trhů a postupným navyšováním využití alternativních plynných paliv včetně spalování vodíku,“ odpověděla mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Přechod na bezemisní paliva slibuje ČEZ i v dokumentaci předložené ministerstvu. Zemní plyn zde označuje jako přechodové palivo, jehož spotřeba bude postupně klesat v závislosti na dostupnosti nízkoemisních paliv – tedy hlavně vodíku a biometanu. Tato náhrada se má odehrát do roku 2035 tak, jak v nové taxonomii zelených financí požaduje Evropská komise.

Rotterdamský přístav chce do roku 2030 dodávat čtvrtinu evropského vodíku

Vodíkový hub umístěný v přístavu v nizozemském Rotterdamu plánuje Evropě do roku 2030 dodávat 4,6 milionu tun vodíku ročně. To představuje téměř čtvrtinu evropského cíle pro výrobu a dovoz vodíku. EU si v rámci svého nedávno zveřejněného balíčku REPowerEU stanovila cíl výroby či dovozu 20 milionů tun obnovitelného vodíku do roku 2030. Téměř pětinu z toho plánuje dodávat nizozemský přístav v Rotterdamu.

Přístav již v současnosti vodík vyrábí a plánuje jeho produkci navýšit. v budoucnu chystá také fungovat jako portál pro dovoz komodity do Evropy. Vodík vyrobený například v Jižní Americe nebo Austrálii lze dle provozovatele přístavu efektivně a ve velkém měřítku dopravit do Rotterdamu, zde jej zpracovat a následně dopravovat dále do vnitrozemí. Podle údajů společnosti S&P Global Commodity Insights se náklady na výrobu obnovitelného vodíku v Nizozemsku pohybují v současnosti kolem 10,89 eur/kg (11,48 USD/kg), zatímco například v západní Austrálii činily 2,91 USD/kg.

Do roku 2030 se jen v rotterdamském regionu plánuje vyrobit přibližně 600 tisíc tun nízkouhlíkového vodíku ročně, přičemž dovoz by měl činit 4 miliony tun, uvedla přístavní správa. Přístav v posledních měsících podepsal řadu rámcových dohod o dovozu, mimo jiné s Austrálií, Brazílií, Kanadou, Chile, Marokem, Ománem a Portugalskem. v plánu je také vybudování propojení přístavu s dalšími regiony vodíkovým potrubím, které by případně dopravovalo vodík do vnitrozemí nebo do průmyslových center v Německu.

Legislativa a strategie

EU

ČR

Technická normalizace

Jednání pracovní skupiny BIM – OTO Plyn s agenturou ČAS

Na jednání pracovní skupiny OTO Plyn se zástupci agentury ČAS, dne 10. 5. 2022, bylo diskutováno a projednáno:

• rozsáhlost datového standardu staveb (DSS) PLYN pro dokumentaci pro územní řízení (DUR) s ohledem na typ staveb oproti jiným již zavedeným DSS;
• podrobnost DSS pro DUR je dána povolovacím řízením plynárenských staveb, tedy DUR v podstatě odpovídá dokumentaci pro stavební povolení (DSP);
• druhy jednotek, sjednocení, použití systému mezinárodních jednotek (soustava SI). Agentura ČAS provede sjednocení v rámci celého DSS a v případě kolizí jednotek bude OTO tým informovat. V případě potřeby je možný vznik nové datové šablony s jinými jednotkami. Uvádění rozsahu jako textového parametru je správně;
• zařazení potřebných „neplynárenských“ technologických zařízení. Tato zařízení budou agentuře ČAS předána samostatně a agentura ČAS rozhodne o jejich zařazení do DSS.

Agentura ČAS bude informovat OTO Plyn o rozhodnutí ohledně datových šablon a předá podrobnější části datového standardu zdravotně technické instalace, ústředního vytápění a vzduchotechnického zařízení pro sladění DSS Plyn.

Více informací podá Jiří Rubek, jiri.rubek@cgoa.cz.